Zámek Cebiv

Významnou součástí obce je rozlehlý barokní zámek umístěný na mírném návrší uprostřed vesnické zástavby.

(autor snímku Ing. Zdeněk Teplý, OÚ Cebiv)

Stavba vybudovaná na půdorysu písmene "H" obsahuje pod barokními fasádami zdivo několika stavebních fází, kterými objekt prošel od pozdní gotiky do závěrečných úprav v období socialistického Československa.

(autor snímku Petr Janík, MAS Český Západ, z.s.)

Sídlo, které vzniklo patrně ze zbytků gotické tvrze, bylo vybudováno před r. 1543, kdy je zdejší tvrz zmiňována v pramenech poprvé. V období pozdní renesance dosáhla stavba čtvercového půdorychu o hraně 21m. Další přestavba proběhla po r. 1657, kdy zámek vyhořel. Z tohoto období pochází úpravy interiéru prvního patra východní části zámku, především kaple s dochovanými raně barokními dveřmi a neckovou klenbou. Tato stavba krytá dvěma souběžnými krovy, jejichž otisky jsou dosud patrné na východní zdi nového zámku, byla pojata do velkolepě koncipované barokní přestavby. Tato přestavba však nebyla nikdy zcela dokončena.

V baroku vzniklo nově celé severní křídlo zámku s honosnou fasádou obrácenou do návsi a čtyři krátká křídla v nárožích. Přízemí těchto křídel obsahovala otevřené lodžie, jimiž vedly vstupy do zámku. Interiér severního křídla - přístavku, zůstal zcela nedokončený a umožňuje pohled na zbytky renesanční periody zámku se sgrafitovou fasádou. V nedokončeném stavu se nachází také půdní vestavba v úrovni druhého patra objektu východní části zámku a dlaší prostory. Interiéry barokní novostavby zámku jsou sice zpustlé, ale nabízejí řadu pozoruhodných podrobností od dveří, zábradlí a štuk. Strop velkého sálu v prním patře budovy je doplněn zbytky výmalby datované r. 1766 a textem vztahujícím sek osobě Karla Tomáše Löwensteina.

Ve druhém patře západního křídla vyúsťujícího částečně do mohutného krovu se nacházely pokoje služebnictva. Z pravidelného podzemí barokní přístavby vede k východu ve skále vytesaná chodba, která stejně jako prostor před ní, patří ke starším stavebním fázím objektu. Dnes je chodba využívána pro odvod splašků. Stáří rozlehlé barokní přestavby zámku není posud spolehlivě určeno. Zdá se však, že k jejímu, i když jen provizornímu, dokončení došlo terve za karla Tomáše Löwensteina.

Objekt zámku byl do r. 1998 využíván jako kuchyně a jídelna zemědělského podniku. Sídlo se rozlehlým zemědělským komplexem bylo ještě v roce 2005 předmětem restitučního řízení.

Text byl převzat z publikace autora Zdeňka Procházky "Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí, historicko - turistický průvodce".

V současné době je zámek v rukou soukromého majitele.