Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

• 
  Zřícenina hradu Gutštejn

  Na skalnaté ostrožně nad zalesněným údolím potoka Hadovka u Okrouhlého Hradiště na Tachovsku se nachází romantická zřícenina hradu Gutštejna.

  Hrad byl založen kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synovi Sezemovi 3 vesnice. Gutštejnové vlastnili četné statky i jinde než v západních Čechách, a tak hrad zůstával stranou jejich pozornosti.

  Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka z Trocnova a hrad dobyl. Později byl hrad navrácen Janovi z Gutštejna, který byl zetěm Přibíka z Klenové. Za pomoc císaři Zikmundovi získal Jan z Guštejna řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích. Po jeho smrti v roce 1453 připadl Gutštjn jeho bratrovi Burianovi.

  Burianovi patřily hrady Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Kromberk. Podařilo se mu získat i funkci krajského hejtmana na Žatecku a Plzeňsku, stal se i správcem chotěšovského kláštera. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

  Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

  Nezdární synové Buriana Bohatého se pak postavili proti králi a  prosluli jako obávaní nájezdníci, kteří loupili v Čechách i v Bavorsku. Na gutštejnském hradě tehdy věznili své zajatce, za které požadovali výkupné.

  Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, který ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Již po polovině 16. století je hrad uváděn jako pustý a po skončení třicetileté války z něj zbyly jen zříceniny.

  Na počátku 20. století byla zřícenina hradu Gutštejn částečně zajištěna správou nedalekého bezdružického velkostatku. V 90. letech 20. století proběhl v areálu zříceniny archeologický průzkum. Následná několik let trvající stabilizace pozůstatku hradu byla dokončena v roce 2011.

  Hrad Gutštejn měl dvojdílnou dispozici s lichoběžníkovým předhradím, které se dochovalo jen v terénní dispozici, a nepravidelným jádrem ve dvou výškových úrovních. V průběhu staletí došlo kvůli nestabilnosti skalního podloží k mnoha stavební úpravám. Starší severní palác byl v 15. století opakovaně upravován, následně došlo i ke stavbě mladšího jižního paláce.

  Nejstarší etapu hradu připomínají pozůstatky obvodové zdi na severní, západní a zčásti i východní straně. Z přelomu 14. a15. století pochází bergfrit, hranolová věž se zaoblenými nárožími.                                                                                                                                                 Zdroj: Net

   

   

   

• Hrad Krasíkov
  Vrch s kaplí a zřícenou věží ležící západně o Plzně byl osídlen již v pravěku. Stopy osídlení však zanikly při budování středověkého hradu. Ves Krasíkov,  položená v místech pozdějšího švamberského dvora,  je prvně zmiňována roku 1227, kdy ji velmož Kojata odkázal svému služebníkovi Marešovi.  Brzy pak získal okolní krajinu předek českého rodu Švamberků, Ratmír ze Skřivína, který od roku 1223 zastával úřad komorníka plzeňského kraje. Jeho syn Ratmír užil v roce 1252 poprvé predikátu ze Švamberka. Syn Jan připojil v roce 1254 ke svému jménu také tento přídomek. Třetím Ratmírovým synem byl  Bohuslav I.. Hrad byl založen kolem roku 1250.
• Zdroj: Obec Kokašice
•  
• Ovčí vrch
  Vpravo od Krasíkova (při pohledu z Konstantinových Lázní), 697 m, upoutá naši pozornost další výrazný čedičový kopec Stříbrské pahorkatiny. Na jižním úbočí stojí úhledná novorománská rotunda z r. 1906, která byla postavena na místě již zřícené starší kaple z r. 1696 (uvnitř obraz Krista na  hoře Olivetské). Na východ od kaple připomíná památník z r. 1936 selské povstání, k němuž došlo r. 1680. Vzbouření sedláci nejdříve dobyli a vyplenili bezdružický zámek a před příchodem vojska se opevnili na  Ovčím vrchu. 6. května 1680 došlo ke střetnutí 500 nevolníků se dvěma setninami jízdy. Výsledkem bylo 49 mrtvých vzbouřenců pohřbených na  hřbitově v Čelivi. Střetnutím na Ovčím vrchu byla vlna selských bouří ukončena.
• Zdroj: Obec Konst. Lázně

•  

• Volfštejn

• je zřícenina gotického hradu ze 13. století necelé 2 kilometry od Černošína. Hrad byl zřejmě postaven na ochranu obchodní cesty vedoucí z Plzně do Chebu. Majitelé však v 15. století přesídlili na pohodlnější sídlo a hrad zpustl. Jeho dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem je 22 metrů vysoká hradní věž.

  Volfštejn je přístupný po značené turistické trase z Černošína do Třebele.

• Zdroj: Kudy z nudy